Tak nějak nemůžeme odjet z ubytování. Motorka je zaparkována ve vnitrobloku a jediná cesta je uzavřena mříží. Než se nakontaktuje majitel ubytování s osobou jež bránu uzavřela je to dost času, jenž nás drásá. Padají plány na vyjetí z města do dvanácté hodiny. Čas utíká, nám se rýsuje cesta v dopravní špičce. A to jsme v samotném centru, ach jo. Vychází najevo, že jeden údržbář z domu si usmyslel, že z nás dostane trochu peněz k důchodu a vědomě zavřel bránu a nyní požaduje poplatek za odemčení zámku. Majitel ubytování se svým otcem již nechápají jeho argumenty a tvrdě se dohadují, my jen opakujeme, že nic platit nebudeme. Dost nás pobavilo, když tvrdil, že může zavírat bránu, kdy se mu zachce, ale přece nikdo po něm nemůže chtít, aby přijel a otevřel zadarmo. Nakonec se vše vysvětluje, v rámci oslav II světové války je ulice uzavřena a on dostal příkaz jakožto správce objektu vjezd uzavřít. Debata se posunula a na světle byl pouze onen poplatek za odemčení. Nakonec bránu odemyká s nastartovanou Kawasaki GTR 1400 se sunu k výjezdu, ještě má tendenci se trochu přetlačovat s motorkou, ale majitelé nás ubezpečují, že opravdu nic platit nemáme a tak vyjíždíme na ulici. Zde jsou plastové zábrany a několik policistů, jeden z nich nám okamžitě uvolňuje cestu a pouští nás do provozu. Ztratily jsem dvě hodiny a cesta se line v silné dopravní zácpě a velkém horku. Později zjišťujeme, že jsem v koupelně nechal kartáčky s pastou, no tedy..
