Příjezd do Petrohradu v 23 hodin ruského času pro nás znamenal jít společně s majitelem ubytování k nejbližší bance vybrat hotovost do bankomatu. Petrohrad je poměrně drahé město na ubytování, i když jsme se zde rozhodli zůstat jen dvě noci. Jdeme do Sberbank. To je taková klasická, tradiční, ruská banka. A tak vkládáme kartu do bankomatu a rozhodujeme se kolik vybereme. Na ubytování a trochu těch peněz na jídlo. Je to tam a „enter“. Místo peněz leze papírek s hláškou, že je překročen limit výběru. Jaký limit? A tak to zkoušíme znovu a znovu. Situace se opakuje. Dáme tedy nižší částku pro výběr a ejhle už to jde a peníze lezou. S nimi i papírek s informací, že je možno na jeden den vybrat pouze 7000rublů. To je méně než stojí ubytování na 2 noci ve velkoměstě typu Petrohrad nebo Moskva. Naštěstí majitel mladý kluk je v pohodě a bere si pouze zálohu, aby nám zbyla nějaká hotovost na jídlo s vyjádřením, že mu zbytek doplatíme další den. Od tohoto dne si začínáme zvykat, že je třeba v Rusku vybírat pravidelně, aby člověk nějakou tu hotovost měl. Evropská Unie to vymyslela jako restrikce vůči Rusku velice kulantně. Jen nechápeme, jak vyžijeme z cca 3500Kč na den, jenom ubytování stojí více a co budeme jíst? Nechat vlastní lidi v Rusku bez možnosti výběru peněz, když je jasné kolik jen ubytování v takových městech stojí. Rus si kvůli tomu nohu za krk nedá, toho se to vlastně netýká. A tak nám už poněkolikáté dala Unie najevo: „ty, ty ty , že jezdíme do ruské země“ a tomu se říká svoboda cestování. Nechci být jen kritická k výběru z bankomatů, protože jeden bankomat v Rusku nám dovolil vybrat si větší hotovost a neomezil výběr. Byl to bankomat v obchodním domě G.U.M. v Moskvě. Asi měl nadlidskou inteligenci a došlo mu, že vzhledem k cenám v G.U.M.U., kde jsou jen značkové obchody tipu Tiffany apod. by si návštěvník za 7000 rublů nic nekoupil.